New review of DEKONSTRUKTOR From FOBIA Webzine (Cze):
Visceral Circuitry Records si nedají ?íct. (úsm?v) Jimi vydané nahrávky zatím dostaly skoro pokaždé do nosu, p?esto se znovu nezdráhali utratit peníze za poštovné a poslat nám další vydaný nosi?. Tím je tradi?n? magnetofonová kazeta, i tentokrát obsahující starší dílko, nyní od ruské kapely DEKONSTRUKTOR.
Ta oficiáln? existuje od roku 2014, ale p?edtím fungovala zhruba p?t let pod názvem THE MOON MISTRESS a vydala celkem p?t nahrávek r?zných formát?. „Eating the Universe“ je pak debutem pod novým názvem, po n?m následovaly další ?ty?i po?iny. Celkem tedy trio muzikant? za deset let disponuje deseti vydáními, nicmén? žádného v?tšího v?hlasu se mu zatím asi nedostalo. A když poslouchám hodinový materiál nahraný v roce 2013, vydaný v roce 2014 digitáln? a na kazet?, v roce 2017 na CD a loni znovu na kazet?, myslím, že kapelu žádný v?hlas nepotká.
Možná to tak i chce, na Bandcampu má jako jeden z tag? uvedeno lo-fi, což vysílá signál, že nahrávka vznikala v polních podmínkách, nejspíš u n?koho doma – obal uvádí, že to bylo v Redgates Chamber, což m?že být prakticky cokoliv. Z „cokoliv“ vylezl zvuk p?ímo odpudivý. Schváln? nepíši špinavý, protože i ten m?že mít své kouzlo i význam; tady mi to p?ijde samoú?elné a to, že místy hlasitost kolísá, je protivné a poslech akorát otravuje.
On tedy není snadný obecn?, protože Rusové nehrají ten sv?j stoner/doom jako v?tšina žánrových kapel. Jdou na to po svém, místy koketují i s noise, možná i s grunge, možná i s n??ím dalším. Mn? je to ale tak n?jak fuk, protože mi ta hodina p?ijde nekone?ná. Respektive mi p?ijde nekone?ná už titulní skladba, která následuje po krátkém noise intru. Dev?t minut truchlohry, která za?íná jako funeral doom metal a postupn? se p?evalí i k tomu stoneru. Prim hraje brutáln? zbustrovaná kytara, bicí i basa se drží zkrátka, což nelze ?íci o vokalistovi (nejspíš jím je kytarista, ale obal autora hlasu neuvádí), který kvílí protivným hlasem. V druhé polovin? to s kvílením zkouší i kytara, ale p?ijde mi, že je úpln? rozlad?ná a že na ni hraju já (neumím ji ani vzít do ruky – smích). Tohle je opravdu jen pro silné nátury, místy mi to p?ipomíná pomateného Davida Voru a jeho VENUSIAN DEATH CELL. Po dalším p?ed?lu („14“) následuje druhá sáhodlouhá píse?, tentokrát s lehkým závanem psychedelie, ale zpo?átku i vcelku chytlavými momenty, v nichž kytara produkuje i melodii, která nezní úpln? marn?; nicmén? tahle poloha netrvá v??n? a op?t to postupn? nabírá sm?r bahno a zmar. Což jsou u doom metalu záležitosti vítané, jen kdyby byly podané s jiným fortelem. „Mindcutter“ a návrat vokálu, op?t velice specifického (= falešného), dopln?ného drn?ením kytary a sporadických úder? do bicích. To pravé peklo p?ichází s t?icetiminutovou skladbou mající shodný název s kapelou. Dlouhé minuty se omílají stejné ponuré riffy a poslední t?etina je o záznamu zvuku z pr?m?rn? d?ravého v?elínu. Radek Kopel by to možná dokázal ocenit, já jsem po jednom poslechu na pokraji sil. V podstat? nechápu význam podobných projekt?, které staví na tom, že nic moc neumí – a nejspíš z toho d?lají p?ednost. A nejspíš ani necht?jí hrát n?co jiného, protože po p?ti letech existence by se n?kam musely posunout.
Kazeta je zabalená do vcelku slušného ?ty?stránkového bookletu, v n?mž jsou uvedeny všechny pot?ebné informace, texty, na titulce hmyz (prý originální fotka) a uvnit? další fotka, n?jaké stavby, u níž mi dost dlouho trvalo, než jsem pochopil, kde má spodek a kde vršek. Obal je v kombinaci ?ervené a ?erné, stejn? jako všechny grafické výstupy kapely.
Ctrl C z p?edchozí recenze na produkt VCR: Celkov? nevidím d?vod, abych se k nahrávce v budoucnu vracel… podpr?m?rné dílko, které pot?ší pár sb?ratel? neznámých rarit, kapelu, její kamarády plus vydavatele, kterého asi baví vydávat r?zné kuriozity.
http://www.fobiazine.net/article/11170/dekonstruktor–eating-the-universe/
…